Psal se únor 2019, když Ondrovi přišla zpráva o posledním Jonyho plaveckém soustředění v rámci TAP (Triatlonová akademie Plzeň) s žádostí, jestli bychom jim představili podvodní hokej, aby si ho děti také zkusily. Bylo to těžké rozhodování, nicméně po několika dlouhých vteřinách Ondra odepsal: “No jasně!”. A tak se začala tvořit struktura nového přístupu k “lekci” podvodního hokeje, která byla naplánována na sobotu 30. března 2019.
Přeci jenom, triatlonoví závodníci umí skvěle běhat, jezdit na kole, plavat, ale hokejku na podvodní hokej v ruce nikdy nedržely. Bylo teda potřeba do 2 hodin, které byly domluvené v bazénu Slovany, vměstnat nějaké to rozplavání, seznámení se s potápěním se šnorchly, pak (ideálně všechnu) techniku a to nejzábavnější – samotnou hru. Dále vyvstala otázka: “Kdo to všechno uřídí?” Jony a jeho kolega Tomáš, kteří spolu soustředění vedli hokej také nehrají, takže ti se budou spíše chtít bavit stejně, jako děti. Naštěstí, když Ondra porozprávěl o soustředění a nápadu s podvodním hokejem hráčům Pilsen Squids v jistou středu po tréninku v hospodě U Řezníka, vylétlo ke stropu několikero rukou, které oznamovaly, že 2 hodiny hokeje v bazénu na Slovanech je jasná volba.
V rámci strategického seznámení se s účastníky a účastnicemi Jonyho plaveckého soustředění se Ondra je vydal “okouknout” už v pátek, kdy bylo v plánu vodní pólo. To samotné bylo ve stylu krátké rozplavby, cvičení házení s míčem a následně hry Jonyho triatlonistů, kteří měli výhodu skvělého stylu plavání proti juniorským pólistům, kteří sice možná neplavou tolik a tak často, ale zase mají natrénovanou hru, nahrávky, pozice a strategii postupu k soupeřově bráně. I přes velmi nabitý program měl Ondra šanci poznat, s kým bude mít příští den tu čest a koho bude učit základy podvodního hokeje. Na druhou stranu tím dal i triatlonistům šanci poznat, kdo je bude učit hokej a možnost se víc těšit na sobotní odpoledne.
Když jsme v sobotu posbírali téměř všechnu výstroj, kterou jsme měli a popůjčovali si hokejky a čepičky od ostatních hráčů Pilsen Squids, sešli jsme se Barny, Bětka, Kary, Martin a Ondra před 16:00 v bazénu na Slovanech, abychom připravili výstroj na půjčení. Teda kromě ploutví a několika masek se šnorchly, ty měly triatlonisté své. Krátce jsme na souši přes bazénem probrali co se bude dít, jaká jsou pravidla, co se smí, co se nesmí, jak se bude hrát a nechali pak jsme Miguela, který se sice také účastnil soustředění, ale kvůli zlomené ruce nemohl plavat, aby hráče rozdělil do dvou co nejvíce vyrovnaných týmů. K těm jsme se rozdělili my a Jony s Tomášem. Celkem tedy bylo 14 dětí, dva trenéři a 5 Squidů.
Přes pár prvotních problémů s vodou v maskách nebo zakuckání se vodou ze šnorchlu plného vody bylo zřejmé, že mají všichni velkou výhodu v plavání, které jim fakt jde. Trochu větší potíže měli s držením těla na dně bazénu a výdrží pod vodou, na kterou logicky nejsou plavci tolik zvyklí. Chvíli jsme trénovali, rozplavali se u vodního pexesa a pustili se do první, ze dvou her. Všichni šli dravě do hry. Každý se několikrát dostal k puku a hra byla často nahoru – dolů. Jediná dovednost většině chyběla, a to jít dobrovolně pod vodu ještě před tím, než mi hrající hráč nahraje puk, tedy chodit si pro nahrávky. Vlastně taková trochu klíčová věc ve hře.
Na to jsme se zaměřili v další fázi tréninku, kdy jsme cvičili přesně ono chození si pro nahrávky. Velmi se to osvědčilo ve druhé hře, kdy již bylo vidět, že většina z hráčů pochopila, o co v hokeji jde a celá hra byla o poznání lepší, zajímavější a byť se již každý pral s únavou, (ne)výdrží pod vodou, bylo zde více úniků a hra měla větší spád.
Po skončení druhé hry bylo vidět, že všichni mají dost, nicméně jsme dostali pěkné poděkování od unavených úsměvů. Nutno říct, že dvě hodiny jsou na naučení se podvodního hokeje alespoň na úroveň, aby si takoví hokejoví nováčci trochu zahráli, opravdu málo. I tak nám bylo uštědřeno několik přímých díků s tím, že je to bavilo. Tak třeba některé z nich uvidíme za pár let na našich regulérních trénincích…